Indie (oficiálním názvem Indická republika, anglicky Republic of India, hindsky भारत गणराज्य, Bhárat Ganrádžja) je sedmá největší a s více než miliardou obyvatel druhá nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii. Je členem Commonwealthu, vlastní jaderné zbraně a její ekonomika vykazuje po Číně největší růst na světě. Je považována za regionální mocnost. Na východě Indie hraničí s Bangladéšem (4053 km) a Barmou (1463 km). Na severu a severovýchodě hraničí s Čínou (3380 km), Bhutánem (605 km) a Nepálem (1690 km). Na severozápadě sousedí s Pakistánem (2912 km). Na jihovýchodě za průlivem Palk Strait leží 65 km jižně od indických břehů ostrovní stát Srí Lanka. Z jihozápadu, jihu a jihovýchodu omývá indické břehy Indický oceán. Nejstarší známky lidské kultury v Indii sahají do 3. tisíciletí př. n. l. Od poloviny 2. tisíciletí př. n. l. byla Indie obydlena indoevropským obyvatelstvem. Do této doby se taktéž datuje první sociální rozdělení do kast. Od 5. století př. n. l. se v zemi šířil buddhismus, který byl vytlačen hinduismem až ve středověku za vlády severoindické dynastie Guptovců. Od 16. století se od západu prosazoval islám, který byl politicky reprezentován mughalskou říší. Již od konce 15. století se na indickém pobřeží zakládaly první evropské obchodní osady a posléze kolonie. V 16. století vznikla britská Východoindická společnost, která započala se systematickou kolonizací celého Indického subkontinentu. Vyvrcholením tohoto procesu byl vznik Britské Indie v 19. století. Proti koloniální nadvládě Británie se v 20. století zvedl lidový odpor, jehož nenásilnou podobu symbolizoval Móhandás Gándhí. V roce 1947 byla Britská Indie rozdělena na Západní Pákistán a Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) a Indii. Ústavou z roku 1950 je samostatná Indie demokratickou republikou. Problémem mezi Pákistánem a Indií byla po celou druhou polovinu 20. století oblast Kašmíru, na který si dělaly nárok obě země. Dodnes je Kašmír politicky rozdělen.
WikipediaAryanské kmeny ze severovýchodu infiltrovaly indický subkontinent kolem roku 1500 před naším letopočtem; jejich smíšením s původními Dravidiány dalo vzniknout klasické indické kultuře. Maurská říše 3. a 4. století př. n. l. která dosáhla svého vrcholu pod Ashokem, sjednotila většinu jižní Asie. Zlaté časy pod dynastií Gupta (4. - 6. stol. našeho letopočtu) znamenaly kvetoucí indickou vědu, umění a kulturu. Arabské vpády od 8. století a turecké ve 12. předznamenaly i příchod Evropských obchodníků v 15. století. V 19. století získala Británie kontrolu nad takřka celým územím Indie. Indické bojové síly hrály důležitou roli v britské armádě v obou světových válkách. Neozbrojená rezistence proti britské nadvládě, vedená Mohandasem Gándhím a Jawaharlalem Nehru přinesla v roce 1947 nezávislost. Subkontinent byl rozdělen na sekulární Indii a menší muslimský Pákistán. Třetí válka mezi oběma zeměmi v roce 1971 vyústila ve vznik separátního státu z východního Pákistánu - Bangladéše. Indické testy jaderných zbraní v roce 1998 přiměly Pákistán uskutečnit ve stejném roce své vlastní testy. Pokračují spory obou zemí o Kašmír, diskuse však vedly v roce 2002 ke zmírnění napětí. Navzdory ekonomickému růstu čelí Indie řadě sociálních a ekonomických problémů - přelidnění, zhoršování životního prostředí, chudobě i etnickým a náboženským svárům.
CIA The World Factbook 
